Langšádlová: Naše závazky vůči NATO bychom měli plnit

28.8.2018

V tomto souhlasím s prezidentem Trumpem, který, přestože se chová v mnoha oblastech velmi nefér, tak v této otázce je na místě, aby všichni dávali odpovídající částku. V našem případě je to asi polovina toho, k čemu jsme se zavázali. 

Langšádlová: Naše závazky vůči NATO bychom měli plnit

(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)

Roman FOJTA, moderátor

Premiér Andrej Babiš chce celoevropské řešení problémů s migrací. To ale podle něj nesmí obsahovat kvóty pro přerozdělování migrantů, ale spíše spoléhat na dohody s africkými státy. Babiš to řekl na výroční poradě velvyslanců. Vicepremiér Jan Hamáček před velvyslanci upozornil, že nekontrolovaná migrace je hrozbou pro Evropu, a tím i pro Česko. Ještě než Vás nechám reagovat na to, co dnes řekl premiér, potažmo ministr zahraničí před velvyslanci, bych Vás požádal o reakci na to, co říkal Tomio Okamura, který říká: „Jsme pro zachování čtyř základních svobod v rámci EU, ovšem bez diktátu Bruselu.“ Je něco takového vůbec možné?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Já jsem přesvědčena, že životním zájmem České republiky je být součástí EU, jak z ekonomických, tak z bezpečnostních důvodů. To, co říkal pan Okamura, je mimo realitu. Žijeme ve světě, kde jsou velké subjekty, jako je Čína, Spojené státy nebo Indie. A pokud evropské státy, které dnes tvoří 500 miliónů obyvatel, nebudou držet při sobě, tak nebudou hráčem a čeká nás jako Evropu úpadek.

Roman FOJTA, moderátor

Premiér Babiš také řekl, že EU se musí vrátit ke své podstatě, kterou je podle něj bezpečný, prosperující kontinent založený na vnitřním trhu. Kam by se Evropská unie měla ubírat podle Vás?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Já si myslím, že je potřeba naprosto věcně reagovat na změnu situace. My tady dnes máme nové výzvy, nová rizika, ať už je to migrace, ať už jsou to vnitřní bezpečnostní rizika a další věci. Ano, posilujme vnitřní trh, to je správně, ale některé reakce pana premiéra, které se týkaly například navýšení finančních prostředků pro Frontex, kdy nepodporuje posílení společné pohraniční a pobřežní stráže, to je pro mě nepochopitelné. Protože na jednu stranu říká, že je potřeba posílit bezpečnost, a v tom se naprosto shodneme, a na druhou stranu k tomu společnému posílení bezpečnosti samozřejmě potřebujeme i společné nástroje. A to jsou otázky například posílení Frontexu. Takže tam vidím rozpor mezi záměrem posílit bezpečnost a realitou nedovolit navýšení prostředků pro organizace. Ráda bych ještě reagovala na to, co řekl pan Okamura ohledně propojování příjmů z rozpočtu EU s odlivem zahraničního kapitálu. My tady měli od devadesátých let zahraniční investice, nebyl tady kapitál. Samozřejmě ve chvíli, kdy přijde investor, tak potom odchází nějaké dividendy. Měli bychom je motivovat, aby reinvestovali v ČR, ale propojovat tyto dvě věci je naprosto nesmyslné.

Roman FOJTA, moderátor

Jan Hamáček dnes mluvil o tom, že s premiérem odmítli přerozdělování uprchlíků na základě kvót a mluvil o vytvoření pásu bezpečnosti a prosperity kolem Evropy, aby odtud lidé neutíkali právě do Evropy. Je podle Vás něco takového reálné?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Já si myslím, že o to máme usilovat, protože je to předpoklad pro naši bezpečnost, pro naši budoucnost. Je ale potřeba si uvědomit, že jsme v situaci, kdy průměrné HDP afrických zemí je devatenáctkrát nižší než evropských. To znamená, že jsou devatenáctkrát chudší. Proto je potřeba usilovat o to, a je to předpokladem naší stability, aby byl pás prosperity vytvořen. Nebude to ale snadné a vedle investic, o kterých se dnes hovoří, které by měly být propojeny právě i s oblastí spolupráce při návratové politice těch, kteří v Evropě nezískají azyl, tak je potřeba otevřít i otázku otevření evropského trhu pro africké země. Ono je to trochu nelogické. My na jednu stranu máme uzavřený trh, nedovolíme zemím severní Afriky volně dovážet komodity pro potraviny do Evropy, a potom tam posíláme rozvojovou pomoc. Myslím si, že je na místě tuto otázku otevřít.

Roman FOJTA, moderátor

Pokud jde o členství ČR v NATO, tak americký prezident Donald Trump tlačí spojence, aby dávali na obranu dvě procenta HDP, ke kterým se zavázali. Podle premiéra Babiše by se ale mělo přihlížet ke konkrétním částkám, které vydávají. Co si o tom myslíte Vy, protože v případě ČR je to jen jedno celé a jedna desetina procenta HDP?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

V tomto souhlasím s prezidentem Trumpem, který, přestože se chová v mnoha oblastech velmi nefér, tak v této otázce je na místě, aby všichni dávali odpovídající částku. V našem případě je to asi polovina toho, k čemu jsme se zavázali. Dnes jsme viděli, jak v Německu mají hospodářský přebytek a my nadále máme rozpočet se schodkem a ještě nedokážeme plnit závazky v bezpečnostní oblasti, které jsou naším životním zájmem. Takhle se hospodařit nedá.

Zdroj: ČT24, 27. 8. 2018