Čínská lidová republika usiluje o zásadní proměnu světového pořádku, která je hrozbou pro demokracie celého světa. Na nebezpečný trend zahraniční politiky generálního tajemníka a prezidenta Si Ťin-pchinga upozornila konference „Čínská zahraniční politika“, kterou v Poslanecké sněmovně uspořádala poslankyně Helena Langšádlová ve spolupráci s projektem Sinopsis.
„Evropa si nemůže dovolit ignorovat, že Čína je dnes nejen ekonomickým rivalem, ale také rivalem ideologickým pro demokratické země. Potřebujeme koordinované postoje a kroky. Jen tak můžeme čelit rozšiřování vlivu autoritářských režimů,“ uvedla poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Pod heslem „sdíleného osudu lidstva“ formulovala Čínská lidová republika kromě Pásu a stezky další tři globální iniciativy: rozvojovou, bezpečnostní a civilizační. Podle ředitele projektu Sinopsis Martina Hály jde o pokus redefinovat mezinárodní řád tak, aby Číně mocensky vyhovoval bez ohledu na poválečné alianční systémy. Tyto iniciativy mají razit cestu k multipolárnímu řádu, který se zakládá na civilizačních centrech s „přirozenými“ sférami vlivu.
„To, co Čína nabízí, není alternativa, ale iluze. Místo pravidel postavených na obecném právu sledujeme návrat k právu silnějšího. Spolu s Čínou ho podporuje Putinovo Rusko, ale příležitostně se k němu hlásí i současná americká administrativa,“ shrnul Hála.
Konference probírala také aktuální vztahy Číny s klíčovými geopolitickými hráči. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky připomněl, že vzájemné vztahy Číny s Ruskem a USA oscilují mezi účelovým partnerstvím a konfrontací. Tobiáš Lipold se věnoval čínské politice vůči Tchaj-wanu a jeho spojencům, zatímco Jakub Lepš z University of New York v Praze upozornil na rizika čínského vlivu v rámci Evropské unie.
Silné varování zaznělo také od profesorky Olgy Lomové, která rozebrala ideologii tzv. „modernizace čínského typu“, kterou Čína staví jako lék na neduhy západní modernizace a kterým se Peking snaží legitimizovat vlastní autoritářský systém.
„Bizarní konstrukt ‚nového civilizačního modelu', jímž čínští diplomaté argumentují na mezinárodních fórech, je třeba brát vážně jako výpověď o dlouhodobých cílech čínské zahraniční politiky a naučit se stavět proti němu pádné protiargumenty. Tohle není jen diplomatická rétorika. Jde o systematickou snahu přepsat definici modernity bez ohledu na principy demokracie a lidská práva,“ uvedla Lomová.
David Gardáš ze Sinopsis pak věnoval svoji část sino-indickým vztahům, kde vedle opatrné multilaterální spolupráce v organizacích typu BRICS přetrvávají ostré ekonomické a vojenské třenice, včetně opakovaných ozbrojených střetů na hranicích. Prostor věnoval také metodám, kterými Peking realizuje své ambice na pozici lídra globálního Jihu.
Konference potvrdila, že současná čínská zahraniční politika není jen jiná. Je to politika, která staví autoritářské hodnoty proti demokratickým – a právě proto musí být brána vážně.
