Langšádlová: Řešení migrace je na africkém kontinentě

12.6.2018

Ve chvíli, kdy už jsou migranti u italských břehů, tak řešením je spolupráce s libyjskou pobřežní stráží. Řešení je dokonce na jižní libyjské hranici, protože lidé, kteří do Evropy přicházejí, nejsou z Libye. Jsou to převážně lidé ze střední Afriky.

Langšádlová: Řešení migrace je na africkém kontinentě

(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)

David BOREK, moderátor

Loď se stovkami afrických migrantů mířila do Itálie, stejně jako mnoho podobných plavidel v minulosti. Jenže Itálie má novou vládu a povolení k vylodění odmítla. Nakonec své přístavy nabídlo Španělsko, které má taky novou vládu. V citlivé otázce migrace tak Řím a Brusel nenacházejí společnou řeč. Jak hodnotíte postoj, který zaujala italská vláda?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Není překvapivý, protože Liga Severu, která nyní vládne, dopředu říkala, že bude mít jiný postoj, než měly předchozí italské vlády. Takže velkým překvapením to není.

David BOREK, moderátor

Jaký je Vás názor na to, co udělal italský ministr vnitra?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Ve chvíli, kdy ti lidé již vyplují, tak je pozdě. Řešení migrace je mimo Evropu. Řešení migrace je na africkém kontinentě. 

David BOREK, moderátor

Je tu loď, jsou na ní stovky uprchlíků, je na dohled od italských břehů, italská vláda odmítne vydat povolení k vylodění, odmítne to jakákoliv jiná vláda v regionu. Co se potom bude dít za 2 dny, až dojdou potraviny a voda?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Když už jsou opravdu u italských břehů, tak řešením je spolupráce s libyjskou pobřežní stráží. Řešení je dokonce na jižní libyjské hranici, protože lidé, kteří do Evropy přicházejí, nejsou z Libye. Jsou to převážně lidé ze střední Afriky, kteří nikdy nedostanou v Evropě azyl. A proto je řešení, jak jsem již říkala, na africkém kontinentu. 

David BOREK, moderátor

Libye je stát, který není úplně státem, protože nemá kontrolu nad celým svým územím. V posledních letech to byl docela divoký stát. Mělo by to být doprovázeno i nějakou evropskou vojenskou přítomností u břehu Libye, aby bylo možno zajistit opravdu navracení?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Je potřeba dodat, že v roce 2015, kdy byla velká migrační krize, evropské státy dlouhodobě usilovaly o možnost mít mandát Rady bezpečnosti OSN pro zásahy v libyjských vodách a Rusko to dlouhodobě vetovalo, protože na mnoha dalších místech, jako je Balkán, přispívalo k migrační krizi.

David BOREK, moderátor

Jak se díváte na možnou spojitost mezi navracením lodí s uprchlíky k libyjským břehům a mezi nutností mít unijní vojenskou přítomnost v teritoriálních vodách Libye, popřípadě přímo na libyjském pobřeží? 

Roman VÁŇA, bývalý předseda výboru pro bezpečnost, PS ČR /ČSSD/

Libye nesouhlasí s vojenskou přítomností jakéhokoliv cizího státu. To bylo přece už projednáváno a zkoušeno. Evropa má svoje policejní složky, má svou pobřežní pohraniční stráž, která chrání vnější hranice Schengenu, a naprosto správně nepouští přes hranici ty, kteří tam puštěni být nemají. Vracení dneska běžně probíhá za asistence pobřežní stráže Libye a ty lodě jim v podstatě migranty kradou pod nosem a převáží je potom do Evropy. Takže to není tak, že se zachraňují trosečníci, kteří podle mezinárodního práva musí být zachraňováni. To jsou účelově potápěné lodi tak, aby donutily evropské lodě, které tam jsou přítomny, je nalodit. Pak samozřejmě záleží, kam je povezou. Logičtější se mi zdá, aby je vezly zpátky k africkým břehům, ze kterých pochází, než aby je navážely do Evropy. 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Já si myslím, že takový je i postoj stávající italské vlády. Dokonce řekli, že si dovedou představit přijmout nějaké množství migrantů, zraněných lidí, žen a dětí z opravdu válečných konfliktů. To, co se v posledních letech odehrálo v Evropě, je ale nepřijatelné, protože velká část těch, kteří přišli, opravdu nebyli ti, kteří mají nárok na azyl. Byli to ti, kteří jsou ekonomickými migranty.

David BOREK, moderátor

Několikrát jsem zaslechl slovo neziskovky, které se podílejí na sběru migrantů. Ostatně i italský ministr vnitra to takto formuloval.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Evropské země spějí ke společnému postupu. Myslím si, že kroků, které se udělaly, je celá řada. Většina neziskovek uzavřela dohodu se zeměmi Evropské unie a začaly se chovat jinak. Díky tomu došlo k výrazném poklesu počtu migrantů právě ve Středozemí.

David BOREK, moderátor

Čili není třeba už nic dělat? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Samozřejmě je potřeba s neziskovkami dále jednat. Většina z nich ale přistoupila na pravidla, která navrhla Evropská unie. 

David BOREK, moderátor

Je to, co teď udělala italská vláda, konformní s dohodami o azylu a o zachraňování lidí? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Já bych neřekla, že se jedná úplně o dohodu o azylu. Ženevské konvence říkají, že pokud někdo utíká třeba z válečného konfliktu, tak do doby, než se prokáže, že by tomu bylo jinak, tak se musí ochránit. 

David BOREK, moderátor

Takže porušili?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně /TOP 09/

Domnívám se, že ve chvíli, když už byli u italských hranic, tak došlo k porušení mezinárodního práva.

Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 11. 6. 2018