(editovaný přepis hlavních bodů diskuze s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou na ČRo Plus)
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Měla by dnes sněmovna, pakliže se tedy dostane tento bod na jednání, odhlasovat přiosvojení, nebo ne? Vy už jste, paní Langšádlová, avizovala, že budete hlasovat proti. Proč?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Protože jsem přesvědčena, že tato právní úprava není vůbec potřeba. To jsou dvě rozdílné věci. To, o čem bude hlasovat sněmovna, se týká adopce v případě toho, že jeden z rodičů žije v registrovaném partnerství a ten druhý by chtěl adoptovat a tato právní úprava podle mého názoru není vůbec potřeba.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Tento pocit ovšem nemá poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. Proč by vlastně to nemělo probíhat podobně analogicky, jak mluví pan Sloboda jako v manželství?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Právní řád uznává výsadní postavení rodiny a rodina je v něm vnímána jako dlouhodobý svazek, který je založený na manželství, příbuzenství nebo osvojení a tento návrh jde mimo tento rámec, protože dává registrované partnerství na roveň manželství. A já si myslím, a jsem v tomto konzervativní, že naše západní civilizace již po staletí stojí na rodině, jejímž jádrem je manželství mezi mužem a ženou, mezi jedním mužem a jednou ženou.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Odepíráte, paní poslankyně gayům a lesbám ten konzervativní přístup?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Jestli se můžeme vrátit k tomu návrhu, který dnes má být projednáván, při tom předkládání bylo argumentováno, že mají být děti ošetřeny pro případ, že třeba jeden z partnerů zemře a dítě již vyrůstá v rodině. Když jsem říkala na počátku, že si myslím, že tenton návrh není vůbec potřeba, tak je to pro to, že jsem přesvědčena, že každé dítě má dva biologické rodiče, muže otce, ženu matku. V přirozeném řádu to tak je dáno.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Paní poslankyně, nevede právě ta situace, kdy nemůže partner biologického rodiče mít stejná práva k dítěti, k tomu, že dítě třeba může být potom zbytečně umístěno do ústavní péče například po úmrtí toho biologického rodiče. Mluvíme o situaci, kdy je to třeba skutečně ten anonymní dárce, dítě má v rodném listu pouze matku.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Podle mého názoru naprosto ne. Já sama jsem v minulém období vedla komisi pro rodinu a velmi jsem prosazovala, a nakonec se podařilo, změnu zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde v případě, že samozřejmě ideálem je, aby dítě žilo v rodině a v případě, že se to z nějakých důvodů nepodaří, kdy třeba opravdu někde rodiče selžou, jsou závislí a musí být dítě odebráno z rodiny, tak by v každém případě před ústavní výchovou měla být dávána přednost rodinnému prostředí. Víme, že velmi často nedosahujeme ideálu, že by děti žily v rodině, kde jsou oba rodiče, kdy je rodina úplná, ale v tom případě je mnoho jiných alternativ, jako například prarodiče. Musí se hledat příbuzenství a v tomto případě, kdy se jedná třeba o dítě, kde opravdu zemře maminka, jak jste o tom hovořili, tak zákon v tuhle chvíli umožňuje adopci výjimečně jedincem. Vedle toho, že dává přednost manželským párům či jednomu z manželů a v tom případě si myslím, že je namístě, aby dítě mělo zachováno stabilní prostředí a zůstalo s tím, na koho bylo zvyklé.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Čili podle vás by ten pozůstalý partner měl zažádat o adopci toho dítěte?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Ano, samozřejmě, ale to vůbec není potřeba upravovat nějakou novou právní ochrannou. Já si myslím, že je potřeba vždycky individuálně posoudit, co je v nejlepším zájmu dítěte a já jsem opravdu dlouhodobě velkým zastáncem rodinné péče oproti ústavní výchově a díky tomu zákonu, který jsem prosazovala a bojovali jsme za něj, tak dneska dva tisíce děti žije nově v pěstounských rodinách. Ale kroky, které jsou na stole, opravdu neřeší vůbec otázku dětí v dětských domovech, to je opravdu jiná problematika.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
To mě zajímá, protože opravdu s paní poslankyní jsme mluvili až o té opravdu katastrofální situaci, kdy dojde tedy na úmrtí, ale když jde o ten proces toho soužití toho páru, tak, paní poslankyně, skutečně má toto dítě nějakou právní jistotu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Mluvila jsem s lékaři, s učiteli, opravdu tohle prostředí docela dobře znám, navštívila jsem desítky ústavů, kde žijí děti. Od kojeneckých ústavů po dětské domovy, touto problematikou se zabývám dlouhodobě. Opravdu je tohle ošetřeno v občanském zákoníku, že se na tu osobu pohlíží jako na osobu blízkou. Ty informace jsou sdělovány. Vy to někdy v argumentech dovážíte do absurdních situací.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Tak nechám reagovat paní Langšádlovou, ale řekla ..., přece jen, paní poslankyně, jsou tady gayové a lesby, které vychovávají děti. Tak to zkrátka je. Není dobře jim dát k tomu nějaký právní rámec?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Myslím si, že stávající právní rámec je dostatečný. Jinak k tomu, k té krajní situaci, kdy zemře jeden z partnerů, tam třeba mě zajímala inspirace v Holandsku, kde je běžné, že rodiče, které mají děti, i samozřejmě, což je většina heterosexuální partneři, si sami určují, kdo by v případě, že se jim něco stane, se měl o jejich děti postarat.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Měla by dnes sněmovna, pakliže se tedy dostane tento bod na jednání, odhlasovat přiosvojení, nebo ne? Vy už jste, paní Langšádlová, avizovala, že budete hlasovat proti. Proč?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Protože jsem přesvědčena, že tato právní úprava není vůbec potřeba. To jsou dvě rozdílné věci. To, o čem bude hlasovat sněmovna, se týká adopce v případě toho, že jeden z rodičů žije v registrovaném partnerství a ten druhý by chtěl adoptovat a tato právní úprava podle mého názoru není vůbec potřeba.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Tento pocit ovšem nemá poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. Proč by vlastně to nemělo probíhat podobně analogicky, jak mluví pan Sloboda jako v manželství?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Právní řád uznává výsadní postavení rodiny a rodina je v něm vnímána jako dlouhodobý svazek, který je založený na manželství, příbuzenství nebo osvojení a tento návrh jde mimo tento rámec, protože dává registrované partnerství na roveň manželství. A já si myslím, a jsem v tomto konzervativní, že naše západní civilizace již po staletí stojí na rodině, jejímž jádrem je manželství mezi mužem a ženou, mezi jedním mužem a jednou ženou.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Odepíráte, paní poslankyně gayům a lesbám ten konzervativní přístup?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Jestli se můžeme vrátit k tomu návrhu, který dnes má být projednáván, při tom předkládání bylo argumentováno, že mají být děti ošetřeny pro případ, že třeba jeden z partnerů zemře a dítě již vyrůstá v rodině. Když jsem říkala na počátku, že si myslím, že tenton návrh není vůbec potřeba, tak je to pro to, že jsem přesvědčena, že každé dítě má dva biologické rodiče, muže otce, ženu matku. V přirozeném řádu to tak je dáno.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Paní poslankyně, nevede právě ta situace, kdy nemůže partner biologického rodiče mít stejná práva k dítěti, k tomu, že dítě třeba může být potom zbytečně umístěno do ústavní péče například po úmrtí toho biologického rodiče. Mluvíme o situaci, kdy je to třeba skutečně ten anonymní dárce, dítě má v rodném listu pouze matku.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Podle mého názoru naprosto ne. Já sama jsem v minulém období vedla komisi pro rodinu a velmi jsem prosazovala, a nakonec se podařilo, změnu zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde v případě, že samozřejmě ideálem je, aby dítě žilo v rodině a v případě, že se to z nějakých důvodů nepodaří, kdy třeba opravdu někde rodiče selžou, jsou závislí a musí být dítě odebráno z rodiny, tak by v každém případě před ústavní výchovou měla být dávána přednost rodinnému prostředí. Víme, že velmi často nedosahujeme ideálu, že by děti žily v rodině, kde jsou oba rodiče, kdy je rodina úplná, ale v tom případě je mnoho jiných alternativ, jako například prarodiče. Musí se hledat příbuzenství a v tomto případě, kdy se jedná třeba o dítě, kde opravdu zemře maminka, jak jste o tom hovořili, tak zákon v tuhle chvíli umožňuje adopci výjimečně jedincem. Vedle toho, že dává přednost manželským párům či jednomu z manželů a v tom případě si myslím, že je namístě, aby dítě mělo zachováno stabilní prostředí a zůstalo s tím, na koho bylo zvyklé.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Čili podle vás by ten pozůstalý partner měl zažádat o adopci toho dítěte?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Ano, samozřejmě, ale to vůbec není potřeba upravovat nějakou novou právní ochrannou. Já si myslím, že je potřeba vždycky individuálně posoudit, co je v nejlepším zájmu dítěte a já jsem opravdu dlouhodobě velkým zastáncem rodinné péče oproti ústavní výchově a díky tomu zákonu, který jsem prosazovala a bojovali jsme za něj, tak dneska dva tisíce děti žije nově v pěstounských rodinách. Ale kroky, které jsou na stole, opravdu neřeší vůbec otázku dětí v dětských domovech, to je opravdu jiná problematika.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
To mě zajímá, protože opravdu s paní poslankyní jsme mluvili až o té opravdu katastrofální situaci, kdy dojde tedy na úmrtí, ale když jde o ten proces toho soužití toho páru, tak, paní poslankyně, skutečně má toto dítě nějakou právní jistotu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Mluvila jsem s lékaři, s učiteli, opravdu tohle prostředí docela dobře znám, navštívila jsem desítky ústavů, kde žijí děti. Od kojeneckých ústavů po dětské domovy, touto problematikou se zabývám dlouhodobě. Opravdu je tohle ošetřeno v občanském zákoníku, že se na tu osobu pohlíží jako na osobu blízkou. Ty informace jsou sdělovány. Vy to někdy v argumentech dovážíte do absurdních situací.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
Tak nechám reagovat paní Langšádlovou, ale řekla ..., přece jen, paní poslankyně, jsou tady gayové a lesby, které vychovávají děti. Tak to zkrátka je. Není dobře jim dát k tomu nějaký právní rámec?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně strany /TOP 09/
Myslím si, že stávající právní rámec je dostatečný. Jinak k tomu, k té krajní situaci, kdy zemře jeden z partnerů, tam třeba mě zajímala inspirace v Holandsku, kde je běžné, že rodiče, které mají děti, i samozřejmě, což je většina heterosexuální partneři, si sami určují, kdo by v případě, že se jim něco stane, se měl o jejich děti postarat.
